Připravujete se na důležitou přednášku; sníte několik sušenek nebo nemáte na jídlo ani pomyšlení? Stres ovlivňuje různým způsobem přijímání potravy, přečtete si, proč tomu tak je.

Stres pociťujeme, jestliže se něco přihodí nám nebo někomu v našem okolí, co má vliv na náš současný duševní stav. Následně se pak snažíme odstranit tyto důvody a získat zpět svůj pohodový stav. Stres může být vnitřní - např. obava z něčeho či určité zklamání, nebo vnější - jako je skládat nějakou zkoušku či řešit svoji sociální situaci. Stres je integrální součástí každodenního života a přijímání potravy v odezvě na stres může mít významný vliv na naše celkové stravování a tím i na zdraví.

Při ohrožení tělo automaticky vyvolává obranné reakce. Zvýšená hladina adrenalinu zajišťuje příliv krve do mozku, srdce a svalů na úkor trávícího systému, aby tělo bylo připraveno na boj nebo na útěk. Bylo zjištěno, že tento typ reakce je vyvoláván spíše stresy psychologickými nebo emocionálními, než stresy fyzickými. Tento vypjatý stav může způsobit, že postižená osoba nemůže jíst nebo má nepříjemné pocity podobné nevolnosti. Rovněž však bylo zjištěno, že u některých osob stresy vzbuzují chuť k jídlu a tyto osoby pak ve stresu snědí více potravy než obvykle.

V dnešní době se mnoho lidí zaměřilo na diety umožňující snížení hmotnosti nebo alespoň udržení současného stavu, proto jedí jen vhodné potraviny a v omezeném množství. Často musí překonávat pocity hladu ve snaze sníst méně potravy než by skutečně chtěli. Jinými slovy se cvičí v omezování příjmu potravy. Lidé, kteří jedí podle své chuti, se nijak v jídle neomezují. Provedené studie opakovaně prokázaly, že lidí, kteří omezují příjem potravy, mají při stresu tendenci jíst více, zatímco ti, kteří se nijak neomezují, jedí v odezvě na stres méně.

Odborník v oblasti stravovacích zvyklostí, Dr. Paul Lattimore z John Moores University v Liverpoolu, nabízí vysvětlení, proč lidé, držící dietu mají ve stresu snahu jíst více. Jestliže lidé drží dietu, spotřebují mnoho energie pouze na řízení svého stravování, a proto jim zbývají jen omezené zdroje pro řešení svých každodenních těžkostí. Jestliže však jsou ve stresu, ztrácejí nad sebou kontrolu a pokud je k dispozici vhodné jídlo, tak ho snědí.

V nedávné rozsáhlé studii ve Finsku bylo zjištěno, že hodnota body mass indexu (relativní poměr hmotnosti a výšky) byla nejvyšší u vysoce stresovaných osob, a že tyto osoby měly tendenci jíst více potravin jako jsou párky, hamburgery, čokoláda a pizza ve srovnání s jinými. Takže jestliže stresem vyvolaná zvýšená chuť k jídlu neustále ničí snahu regulovat svoji hmotnost, jak lze tomuto nežádoucímu stavu pomoci? Dr. Lattimore, který je zaměřen na prevenci obezity, dává tuto radu: Nejprve si musí zájemce ujasnit, jaké situace u něho vyvolávají chuť k přejídání a následně musí hledat vhodné způsoby, jak se stresu vyhnout. Za ideální strategii lze považovat vyjít si na delší procházku a myslet na příjemné věci.

Lidé, kteří jedí jen tehdy, když mají hlad, a nejedí, když jsou nasyceni, jsou řízeni svými biologickými signály. Sem patří osoby, které nemusí ve stresu nadměrně jíst. Ty, které se neřídí svými biologickými signály, se musí vyhnout emocionálním a psychologickým vlivům, které je nutí zamířit přímo k ledničce. Stresové odezvy podtrhují důležitost řízení a sledování hmotnosti s důrazem na vysoký příjem nízkoenergetických potravin, především ovoce a zeleniny.

Zdroj www vupp.cz