Pocit únavy je zdravý a příjemný, když si jej můžeme vychutnat při zaslouženém odpočinku. Po namáhavé práci, ať fyzické nebo psychické, máme na únavu i oddech nárok. Pokud jsme ale v jednom kole příliš dlouhou dobu a nemáme čas na regeneraci sil, stane se únava naším každodenním společníkem. A jednoho dne zjistíme, že už nemůžeme dál…

Chronická únava trápí častěji ženy než muže. Její obětí jsou obvykle zaměstnané matky, které kromě svého povolání musejí zvládnout ještě starost o děti a o rodinu. Se stále větší únavou a rostoucími obtížemi to tak může jít pět, deset, patnáct i dvacet let. Energie, s níž se jako mladá žena do rodinného a pracovního života pouštěla, se ale postupně vyčerpá a vše skončí úplným kolapsem organismu.

Únava nechodí sama

Při dlouhodobé únavě související s přepracováním a nedostatkem odpočinku se postupně rozvinou mnohé zdravotní problémy. „Delší dobu trvající únavu obvykle provázejí onemocnění spojená s chronickým zánětem: například záněty nosních dutin a středního ucha, zánětlivá onemocnění tenkého a tlustého střeva, revmatická onemocnění, ale i chronické infekce, jako je lymeská borelióza,“ říká doktor Martin Nouza z pražského Centra klinické imunologie. Se zvýšenou únavou musíme počítat i po každém infekčním onemocnění – například obyčejné chřipce. Boj s virovou infekcí totiž stojí organismus spoustu sil. K fyzické únavě se pak lehce připojí únava psychická.

Přitížit vám může i jarní únava související s minulou zimou, nedostatkem světla, vitamínů a dalších potřebných živin. Pokud vás únava přemůže po dlouhé zimě, během níž jste při plném zápřahu opakovaně prodělali virové onemocnění, není se čemu divit. „Únava není samoúčelná, hraje v lidském organismu velmi významnou, varovnou roli. Měli bychom ji podobně jako bolest, zvýšení teploty nebo třeba zívání chápat jako důležitou informaci. Je to ochranný signál našeho těla, který nás varuje před přetížením a je důraznou výzvou k odpočinku, vypnutí a přerušení dosavadní činnosti,“ uvádí Martin Nouza. Pokud dlouhodobě ignorujeme informace o únavě, následky na sebe obvykle nenechají dlouho čekat.

Pozor na vážnější onemocnění

Únava ovšem nemusí být pouze výsledkem nadměrné zátěže. Může souviset i s některým vážným tělesným nebo duševním onemocněním. Cítíte-li velkou únavu a nejste si vědomi konkrétní příčiny, měli byste se bez odkladů poradit s odborníky. „Únava, která trvá déle než šest týdnů, může být signálem, že v organismu není něco v pořádku. Červená kontrolka nyní září naplno. Někdy jde o stav po těžší chřipce, jindy přetrvává v organismu zánět. Pokud neznáte její příčinu, je nejvyšší čas navštívit praktického lékaře,“ říká Martin Nouza.

Únava může souviset například s anémií (chudokrevností). „Při menstruaci ztrácí žena s krví i životodárné železo. Jeho přísun v potravě nemusí ztráty zcela pokrýt a neodostatek železa se pak projeví únavou, slabostí a později také anémií,“ vysvětluje doktor Nouza. Zvláště těžké stavy chronické únavy doprovázejí neurologická onemocnění, například Parkinsonovu nemoc, Alzheimerovu chorobu a roztroušenou sklerózu. „Na paměti musíme mít i skutečnost, že dlouhodobá únava může být předzvěstí zhoubného nádorového onemocnění,“ upozorňuje doktor Nouza.

Deprese doprovází únava

Za chronickou únavou se může skrývat také onemocnění štítné žlázy. Pokud se blížíte věku kolem padesáti let a dlouhodobě pociťujete celkovou únavu a vyčerpání, požádejte svého praktického lékaře o vyšetření štítné žlázy. Její nedostatečné fungování lze nahradit dodáváním chybějících hormonů.

Další příčinou únavy a poruch spánku mohou být vážnější psychické poruchy. „Velmi těžká únava, slabost a nevýkonnost provází různá psychická onemocnění. Nejtěžší stavy vyčerpání, selhání a nechuti k životu tvoří součást klinického obrazu endogenní deprese,“ uvádí doktor Nouza. Únava může provázet i celou řadu dalších psychických poruch, například stavy panické úzkosti nebo depresivní poruchu, která je sice méně závažným problémem než endogenní deprese, ale zato se jí lze dopracovat soustavným přetěžováním vlastních sil, nedostatkem odpočinku a dlouhodobým stresem.

Cítím se jako bezvládná loutka

Někdy se člověk může cítit po dlouhou dobu velmi unaven zdánlivě bez důvodu. Odhalit konkrétní příčiny únavy bývá v těchto případech obtížné. „Únavu sice každý velmi dobře vnímá, ale lze ji těžko potvrdit a změřit nějakým vyšetřením. Často nám nezbývá, než uvěřit tomu, kdo si na únavu stěžuje. Únava je projev komplexní povahy a její příčiny bývají také komplexní,“ říká Martin Nouza. Pokud se lékařům nepodaří odhalit jednoznačnou příčinu těžké chronické únavy, zařadí ji do škatulky chronický únavový syndrom. „Je to onemocnění, o jehož existenci se dlouho sváděly boje, navzdory tomu, že bylo uznáno například i Světovou zdravotnickou organizací. Pohybuje se mezi psychickými poruchami na jedné straně a mezi poruchami imunity a infekcemi na straně druhé,“ vysvětluje doktor Nouza.

Dnes už je jisté, že onemocnění označované jako chronický únavový syndrom skutečně existuje. „Nejedná se o běžnou únavu. Je to chronická, nezměrná únava spojená s hlubokým vyčerpáním, ohromným poklesem výkonnosti a naprostou ztrátou výdrže,“ tvrdí Martin Nouza. Příznaky únavového syndromu popisuje jedna z jeho pacientek paní Sylva: „Na začátku jsem měla pocit, jako bych byla loutkou, která sedí někde v koutku, pak ji zvednou, někam s ní posunou, ruce a nohy jí zvedají pomocí provázku. Teď mám pocit, že sedím v koutku a nemůžu se ani pohnout, protože mi provázky přestřihli.“

Únavový syndrom není onemocněním lenochů

Odhalení příčin chronického únavového syndromu se navzdory desítkám různých teorií dodnes nezdařilo. Lze však s jistotou vyloučit, že si pacienti svoje subjektivní potíže vymýšlejí. „Převažují mezi nimi lidé s velkým smyslem pro povinnost a odpovědnost, lidé pečliví, zodpovědní a citliví, kteří jsou zvyklí podávat maximální výkon, neumějí nebo nemohou odpočívat a přepínají své síly,“ říká doktor Nouza.

Z řady teorií, které se pokoušejí objasnit příčiny chronického únavového syndromu, zůstávají ve hře hlavně teorie o infekčním původu této nemoci. Odborníci uvažují také o poruše imunitního systému a o postižení centrálního nervového systému. Důležitou roli však v každém případě hraje psychika. „Zákonitou součástí vzniku chronického únavového syndromu je nadměrný, špatně zvládaný stres. Spousta lidí před propuknutím nemoci prožívala náročné období, například stavbu rodinného domku, rozvod nebo pocity beznaděje po ztrátě zaměstnání,“ konstatuje Martin Nouza.

Centrum klinické imunologie se od svého založení před osmi lety soustřeďuje právě na únavové stavy. „Věnujeme se i léčbě chronického únavového syndromu. V současnosti máme v databázi přes 10 tisíc pacientů, velká část z nich má únavu jako jeden z problémů,“ uvádí doktor Nouza.

Počet lidí, kteří u nás trpí chronickou únavou, není přesně zmapován. „Lze pouze odhadnout, že chronická únava postihuje až několik desítek tisíc lidí,“ říká Martin Nouza. K nejčastějším příčinám chronické únavy patří velké pracovní přetížení a stres. „Velmi časté jsou také dosud skryté a neobjevené infekční nebo zánětlivé choroby. Někdy je také potřeba pomoci s psychickým problémem,“ říká Martin Nouza. Řešení únavových stavů většinou vyžaduje velmi komplexní diagnostický i léčebný přístup. Léčba využívá nejmodernějších léků i přírodních doplňků stravy a další metody, jako je například akupunktura nebo psychosomatická léčba.

Uberte plyn

Naprostá většina pacientek jsou ženy. Pokud patříte ke „slabšímu pohlaví“ a nechcete propadnout chronické únavě, vzepřete se zavedeným mužským pořádkům, nepřepínejte své síly prací na několika frontách současně a snažte se vyhýbat stresu. V domácnosti přeneste polovinu prací na manžela tak, jak je to zvykem například ve Skandinávii, a na své cestě za úspěšnou kariérou uberte plyn. Raději se včas odhodlejte k radikální proměně svého života, než abyste nakonec seděla v koutku jako bezvládná loutka.