- Fyzická aktivita a zdraví
- Jídlo před a po cvičení
- Pitný režim nejen při hubnutí
- Jak velká aktivita vede k hubnutí
- Správné zásady stravování od zdravíčka
- ZÁKLADNÍ TŘI PYRAMIDOVÁ PATRA POTRAVIN
- PŘÍKLAD VYVÁŽENÉHO JÍDELNÍČKU
- ZDRAVÍČEK ODPOVÍDÁ NA ČASTÉ OTÁZKY O STRAVOVÁNÍ
- PROČ NAKUPOVAT REGIONÁLNÍ POTRAVINY OD ZDRAVÍČKA
- Ne všechny rostlinné tuky jsou zdravé
- PÉČE O NEHTY
- Proč je nutné se před spaním odlíčit
- Make up celpo cely den
- Nejčastější intimní mýty
- Mýty ve výživě
- Stres a jídlo
- Co dělají bílkoviny v lidském těle
- Cukry ve vašem těle
- Náhradní sladidla - co to je?
- Nasycené tuky ve vašem těle
- Kofein káva a vaše zdraví
- Kravské mléko a vliv na naše zdraví
- Minerální látky a jejich zdroje
- Mořské řasy a jejich využití ve stravě
- O mase a člověku
- Ořechy a jejich vliv na zdraví
- O potravinářských přísadách
- Strava matky při těhotenství
- Sůl solíš solíme - vliv soli na vaše zdraví
- Sport a pitný režim, sodík v nápojích
- Vitamíny a vy
- Význam celozrných potravin
- Pesticidy v ovoci a zelenině
- Jak zdravě jíst a pít na cestách
- Strava a pití při cestách do exotických zemí
- Rady pro uklidnění žaludku během cestování
- Jídlo mimo domov
- Co je to diabetes
- Co je diabetes 1 typu
- Co je to diabetes 2 typu a pohybová aktivita
Proteiny při sportu a v jídle
ZDRAVÍČEK INFORMUJE O PROTEINECH ODBORNĚ
Jsou odpřahovací proteiny významné pro regulaci tělesné hmotnosti?
Již Lavoisier v roce 1870 prohlásil, že život je spalování. Schopnost organizmu regulovat produkci tepla má velký význam pro regulaci tělesné hmotnosti. Variace ve schopnosti aktivovat tvorbu tepla v závislosti na dietě do jisté míry vysvětlují odolnost některých jedinců (rychlí spalovači) a náchylnost jiných (pomalí spalovači) vůči obezitě. Tvorba tepla při hubnutí klesá pod úroveň vysvětlitelnou úbytkem hmotnosti a tkání. Rozsah tohoto jevu závisí na úbytku tukové tkáně. Při realimentaci přetrvává potlačení termogeneze, dokud nedojde k doplnění tukových zásob. Významnou roli v procesech dietární termogeneze hrají odpřahovací proteiny (odpřahovače, uncouplery, UCP). Ty by mohly vést k vývoji nových antiobezitních přípravků, založených na zvýšení termogeneze.
Za adaptivní změny v termogenezi odpovídá řada neurohormonálních a biochemických mechanizmů (hormony štítné žlázy, inzulin, autonomní nervový systém, zvýšená spotřeba ATP, zvýšená úroveň mitochondriální oxidace oddělená od syntézy ATP). Klíčovým faktorem pro termoregulaci se zdá být odpřažení (uncoupling) mitochondriálního respiračního řetězce. Při transportu protonů přes vnitřní mitochondriální membránu vzniká energie, která se ukládá ve formě makroergních vazeb v ATP. Hnědá tuková tkáň (HTT) obsahuje UCP, které jsou aktivovány noradrenalinem z autonomního nervového systému. UCP způsobují únik protonů zpět přes mitochondriální membránu (leak). Následné snížení elektrochemického gradientu umožňuje oxidaci substrátu bez zachycení energie ve formě makroergních vazeb. Aktivace UCP chladem nebo dietou vede k odpřažení oxidace substrátu od fosforylace ADP. Výsledkem je zvýšená tvorba tepla.
U laboratorních krys je popsaná kaskáda dějů spuštěna zvýšeným příjmem potravy, chladem, nedostatkem proteinů, esenciálních mastných kyselin a některých iontů a je inhibována hladověním. Genetické modely obezity u krys vykazují sníženou aktivitu osy sympatický nervový systém-hnědý tuk-uncouplery (SNS-HT-UCP osa). Přerušení sympatické inervace interskapulárního hnědého tuku vede ke zvýšenému ukládání tukové tkáně. Tyto nálezy podporují význam SNS-HT-UCP osy při vzniku obezity.
Role hnědého tuku v netřesové termoregulaci u lidí není zcela objasněná. Za hlavní termoregulační prvek je spíše považováno kosterní svalstvo, které tvoří asi 40 % tělesné hmotnosti a podle řady studií významně odpovídá za netřesovou termoregulaci u savců. Únik protonů existuje i ve svalech a předpokládá se, že je odpovědný až za 50 % produkce tepla v klidu. Ve svalech se nachází několik proteinů z rodiny UCP (UCP2, UCP3). Naklonování UCP2 a UCP3 vyvolalo velký ohlas. Předpokládalo se, že se jedná o geny zodpovědné za termogenezi ve svalech.
Nadšení ale bylo zřejmě předčasné. Tvorba UCP2 a UCP3 v kosterních svalech se totiž paradoxně zvyšuje během hladovění. Per analogiam s tukovou tkání bychom očekávali přesně opačný efekt. Navíc se ukazuje, že upregulace UCP2 a UCP3 při hladovění nevede ke změnám protonové kinetiky na mitochondriálních membránách. Jak vysvětlit tyto jevy? Hlavní funkcí UCP2 a UCP3 ve svalech není zřejmě termoregulace, ale především posun k prioritnímu spalování tuků, který umožní šetřit glukózu pro jiné orgány (mozek). UCP1 má podobné účinky v tukové tkáni. Tuto hypotézu podporuje řada výsledků. Při realimentaci, kdy je potřeba rychle doplnit zásoby tuků, dochází k potlačení exprese UCP ve svalech. Při realimentaci potravou bohatou na tuky k tomuto potlačení nedochází. Tuků je dost a je tedy možné je využít.
U transgenních myší s knockoutovanými geny pro UCP1, 2, 3 ale nedochází ke změnám v bazálním metabolizmu, dietární termoregulaci ani využití substrátů. Interpretace experimentů s transgenními zvířaty je však obtížná. Genetickými manipulacemi dochází kromě žádoucích změn také k zapojení celé řady známých i neznámých kompenzačních mechanizmů. Očekávaný efekt se často neprojeví. Tyto nálezy nejsou dostatečné pro zamítnutí významu UCP v termogenezi a změně využití substrátů.
Stále není zcela jasné, zda prioritní rolí UCP je termogeneze nebo preferenční utilizace tuků. Tvorba tepla v závislosti na dietě se příliš neprojevuje při vyvážené stravě. Výrazně se aktivuje při příjmu nevyvážené potravy. Jedná se o významný adaptační mechanizmus umožňující vysoký příjem nevyvážené stravy, který je potřebný pro zajištění minoritně zastoupených nutričních složek. Příjem vzácných složek potravy je tak zajištěn bez nebezpečného přírůstku hmotnosti. Právě zajištění dostatečného příjmu úzkoprofilových složek potravy je zřejmě primárním úkolem dietární termogeneze. Regulace energetického výdeje a hmotnosti jsou až sekundární aspekty. Krátkodobý vysoký příjem potravy chudé na proteiny by mohl být citlivým testem pro odhalení dispozic k obezitě. Alespoň u krys hraje v těchto procesech významnou roli SNS-HT-UCP kaskáda. Její výzkum může přinést zajímavé poznatky o genetických a metabolických podkladech dispozic k obezitě.